Den 4 - Poslední pracovní den
2025-12-09

Dnes ráno jsem vstal a udělal si kafíčko z vlasních zásob a z části ve svém vybavení. Rychlovarku jsem nebral, protože kdyby se jí něco stalo, musel bych jít do vězení a to nikdo nechce. Místo ní jsem si vzal konvičku s husím krkem a vodu vařím v obyč rychlovarce. Trapas, já vím, ale holt sedět celý Prosinec v teple a nohama nahoru nějakou daň stát musí.Ráno bylo takové pozvolné. Ani mě, ani Barče se nechtělo moc vstávat. Do toho mám mobil přeštelovaný na Řecký čas a notebook stále na českém, takže občas tak jako přestanu spěchat a pak se divím. Na naši obhajobu - celkem spravedlivě jsme měli co dospávat. Ještě před prací jsme si skočili udělal bobíka pláž, která je asi 50m od nás.No a potom práce. Je to tak. V pátek jsem dovolenou měl, což se mi hodilo na cestu, ale dnes ne. Tak jsem tvrdě dřel. Vtipně ten jeden den, kdy by se mi hodilo jen předat práci a mít v paži se začaly dít věci a já se musel otáčet.Přes oběd vysvitlo sluníčko a protože jsem neměl žádné jídlo, vzal jsem místo oběda Baru na procházku. Vydal jsem se za něčím, ani nevím za čím, ale bylo to moc daleko a tak jsme to zpět vzali jinudy a ztratili se. Ale to je dobrodružství, takže plusové body!
Druhý pracovní blok utekl jako voda.Potom následoval tajný ježíšek (secret santa) kterého jsme měli zorganizovaného v práci a vyšlo to tak pěkně, že můj secret santa mi sbalil dárek brzy a tak jsem si ho vzal s sebou a zatímco všichni rozbalovali v česku, já rozbaloval tady.
Můj balíček byl krásně zabalený v pytlíku z Mekáče a zavázaný sisalem. Kdo si s tím dal tu práci tuším, nevím jistě, ale obdivuji. A uvnitř byly takové ty energetické gelíky na běhání. Secret Santa pobavil jak sviňa <3Další zastávka byla hodina angličtiny na které jsem nebyl, ale jak jsem svému kruhu slíbil, myslel jsem na ně. Poslal jsem jim zprávu, že na ně myslím, spoustu nezajímavých informací kolik km jsem ujel a kde všude jsem měl kávu, ale hlavně - co dělají vopravdoví frajeři s použitým toaleťákem v Řecku :)
Můj kruh jsou super lidé a tak doufám a hádám, že se smáli mé blbosti a pokud je to tak, jsem rád <3

Touhle dobou už byla tma. Je tu moc pěkně a je škoda, když to není vidět.
To mi ale nevadí, už jsem se ztratil za dne a tak proč to nezkusit znovu za tmy. Došel jsem daleko dál. Ale pořád ne k cíli. A ne, pořád Vám neřeknu, co je ten cíl, protože tam dojdu - ale to bude v blogu zítra.
Tenrokrát jsme se neztratili, ale šli jsme tak daleko z města, že zmizel chodník a pak i domy a když jsme ušli pár set metrů ve tmě po silnici uhýbajíc autům, vzdali jsme to a šli zpátky.
Cesta zpět byla ještě dobrodružnější, než cesta tam. Potkali jsme tři bezprizorní pejsky a ti se vydali za námi. Oni asi nechtěli nic víc, než si čuchnout Barbůrku. Ale co kdyby ne? Tak jsme vzali nohy na ramena a mazali, až jsme pejsky setřásli.
Taky jsme toho ušli celkem ranec, což se mi hodilo, protože potřebuji do obchodu. Už jsem zmiňoval, že nemám žádné jídlo? :-D
Do obchodu jsem se mohl vydat až potom, co jsem ošidil Barbůrku aby zůstala chvíli sama. To se dělá tak, že jí dám kokinka do ručníku a udělám na něm uzel. Doma to funguje spolehlivě, ale tady v cizím prostředí...no, učnil jsem a pak jsem chvíli poslouchal za dveřmi. A zabralo.A tak jsem se vydal nakoupit. Můj nákupní seznam byl asi takovýhle: Pečivo, ovoce, zelenina, něco na chleba a exerimentuj!
Tady někde Vám hodím fotku účtenky, abyste věděli naprosto přesně, co jsem si koupil.